Týden #12
Jsem trochu se skluzu. Tohle byl ale stejně jen lážo plážo týden, tak to není nutné moc rozmazávat.
Pondělí
Jelikož jsem si s předchozího týdne odnášel pozůstatky rýmičky, nechtěl jsem nic uspěchat a radši jsem se věnoval sladkému nicnedělání.
Úterý
Byl jsem rád, že tohle studené počasí mi vyšlo právě na odpočinkový týden. Zimy už jsem měl právě dost.
Při běhání mi ovšem zima nevadí. Tam se hýbe celé tělo a dokážu se krásně zahřát. Proto byl ranní Milíčák velmi příjemný.
Středa
Na žádné větší ježdění to ještě nebylo. Krk nebyl úplně v kondici, ale jelikož jsem si ze servisu přivezl nového SIDa, musel jsem se trochu projet.
Využil jsem svojí pohodovou mléčnou stezku. V lese jsem potkával větší množství běžců, kteři se tam podivně motali. Buď tam probíhal orientační závod nebo sraz alkoholiků.
Znovu se mi potvrdilo, že jezdit jen s dynamem v terénu není úplně vhodné. Ještě jsem si zapomněl svoje dioptrické brýle, takže jsem toho mnoho neviděl.
Čtvrtek
Další ranní Milíčák.
Pátek
Krční klima se mi začalo lepšit a bylo načase dát opět nějakou menší intenzitu. Dal jsem pár kopců, ale hodně jsem valčil s tím, že jsem byl nepřirozeně rychlý a kopec mi byl malý.
Sobota
Chtěl jsem si zas trochu vyrazit do terénu, ale úplně se nezničit. Kolem Grybly se mi to vždycky líbilo, takže jsem vyrazil tam.
Sice jsem v mém oblíbeném sjezdu narazil na velkou skupinu penzistů, ale jinak jsem si krásně pojezdil. Hezky mrzlo, takže jsem si ani kolo nezasvinil.
Neděle
Rozhodl jsem se ctít neděli a jen zlehka kupkal kolem komína.
Závěr
Záčátek jsem rozjel skvěle, ale na konci týdne mě pozastavila rýmička. Nemohl jsem se rozvášnit, jak jsem chtěl. Na druhou stranu jsem si udělal dva volné dny (píšu to v pondělí) a cítím se mnohem lépe. Však oni ty vášnivé dny ještě přijdou.